hrad z písku
24. 2. 2009
O prázdninách jsem jela s rodiči a mojí nejlepší kamarádkou k moři do Itálie.Řeč nám nedělala žádný problém,protože obě dobře ovládáme italštinu.Hned první den jsme si vzaly plavky a pádily na pláž.Opalovaly jsme se vtom kolem nás prošel moc pěknej kluk.S kámoškou jsme váhaly,jestli na něj máme promluvit.Pak jsem se rozhodla,že jo,a běžela jsem za ním.Jenomže jsem si nevšimla hradu z písku,kerý zničeho niv vyvstal přímo přede mnou.Zakopla jsem o něj,zabořila se nohou do hradního příkop,ztratila rovnováhu a vykřikla:Pomóc!Ten hezkej kluk se otočil.Jak jsem padala,snažila jsem se něčeho zachytit-a po ruce byl on a na něm jeho plavky-a pak jsem spadla.On začal řvát:Misericodia!(což znamená můj bože a rychla si natahoval plavky.Ale to není vše,když jsem spadla,uhodila jsem se do hlavy,takže jsem nevěděla co dělám.A jak mi ten kluk pomáhal vstít,tak jsem ho omylem začala líbat.On se nebránil,a tak jsme spolu strávili krásný týden u moře!Od té doby si s Pietrem píšeme...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář